Prolog - Konečně to začíná...

28. února 2008 v 21:52 | manik |  The Secret
Více informací o povídce najdete >>Zde<<
Stál jsem u toho okna a nepřítomně hleděl na pozemky patřící k našemu panství.
Bylo jaro, ale obloha byla neustále zatažená a nepropouštěla na potemnělou a rozbahněnou zemi jediný paprsek slunce, přičemž nepřestávalo pršet, toto pochmurné počasí se táhlo už více než tři týdny a skvěle tak vyjadřovalo moji náladu.
"Pane? Pane Johnnatane?" ozval se za mnou krákoravý hlas mého domácího skřítka, pomalu jsem se otočil a s kamennou tváří pohlédl na shrbeného vrásčitého skřítka zahaleného v potrhaném a ušpiněném prostěradle
"Ano?" snažil jsem se na sobě nedát nic znát, až do posledních chvil nesměl nikdo nic poznat! Skřítek se křečovitě uklonil a rukama mávl ke dvěřím
"Vaši rodiče Pane, vám vzkazují, že máte ihned přijít dolů Pane, chtějí už vyrazit Pane!" mluvil k němu roztřeseným hlasem a ani jednou se mu neopovážil podívat do očí. Lehce jsem kývl hlavou: "Dobrá, můžeš jít!" můj hlas byl chladný a díky Merlinovi se mi podařilo nedát na sobě nic znát. Skřítek s tichým puff zmizel a já jsem se znovu ohlédl k oknu, mraky na manou chvíli rozestoupili a já spatřil zlatavý kužel slunečního světla, který působil ostrým kontrastem s pochmurným okolím.
Tak to konečně začíná, pomyslel jsem si a s nadějí na nový začátek jsem vyšel ze svých komnat. Ještě těsně předtím, než se za mnou zavřely dveře, vítr zavál drobnou skulinu mezi mraky a vše venku znovu potemnělo. Asi stejná byla teď moje šance, že můj plán vyjde...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucííík999 Lucííík999 | Web | 29. února 2008 v 12:35 | Reagovat

Ahojky....strašně ráda se s tebou spřátelím...:-)

2 Noenen Noenen | 26. března 2008 v 19:08 | Reagovat

Hmmm.... zní to zajímavě! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.