Prolog

30. ledna 2008 v 23:40 | manik |  Harry Potter & New lease of life
Prolog - Odbor záhad
Pokud vás zajímá více o nové povídce, všechny podrobnosti jsou >>Tady<<

Harry spolu se Siriusem stál na kamenném podiu a v těsné blízkosti kamenného oblouku společně bojovali proti dvojici Smrtijedů, byla to Bellatrix Lestrange a Lucius Malfoy. Harry se právě vyhnul Malfoyovu kouzlu
"Maddicus!" vyslal proti Smtrijedovi kouzlo, na které narazil v knihovně a jehož význam mu nebyl znám, bylo však zařazeno mezi útočnými kletbami, proto doufal, že bude mít úspěch. Jenže Malfoy jeho tmavě modrý až fialový paprsek lehce odrazil a jejich propletené kletby prolétly skrze Kamenný oblouk, ale neobjevily se na druhé straně jak Harry nejprve očekával. Neměl však čas zabývat se tou podivností, protože se k němu řítilo jedno zbloudilé kouzlo, v poslední chvíli se stihl paprsku vyhnout a znovu se pokusil Malfoye omráčit, Smrtijed se jemu kouzlu vyhnul a chystal se konečně svého protivníka zbavit
"Mode-" kletbu nedořekl, protože je všechny oslepila prudká záře, která vytryskla zpoza roztřepeného závoje, který přikrýval kamenný oblouk. Harry si rukou v níž držel hůlku přikryl oči, aby se před ostrým světlem uchránil. Všichni přestali bojovat a otočili se směrem ke kamennému oblouku, jehož záře pomalu ochabovala, zato roztřepený zavěs se začal vzdouvat, jakoby jím někdo z bojujících proběhl. Harry stáhl ruku z očí a stále ještě s přimhouřenýma očima hleděl na závoj před sebou, znovu uslyšel ty hlasy sice byly mnohem zřetelnější a srozumitelnější, ale stovky hlasů se natolik překrývali, že nerozuměl jedinému slovu.
"Brumbál!" ozvalo se někde za nimi a všichni jako by znovu procitli, několik Smrtijedů se pokusilo o útěk, ale Brumbál je spoutal. Harry nevědoucně přistoupil k oblouku blíž, ale něčí ruka ho stáhla zpět, dříve než se ho stačil vůbec dotknout. Byl to Sirius. Chtěl se mu vytrhnout, ale jeho stisk jen zesílil, až Harry sykl bolestí. Nevraživě se po něm ohlédl a koutkem oka spatřil jak se Bellatrix znovu vyškrábala na nohy a chystala se na nepřipraveného Siriuse zaútočit, Harry ji chtěl odzbrojit, ale prudce do něj vrazilo Malfoyovo kouzlo a odhodilo jej od tři metry dál, kde dopadl na kamenný stupeň a řádně se praštil do hlavy. V poslední chvíli se postavil na řádně roztřesené nohy a i přes strašlivou bolest hlavy proti Lestrangové vyslal odzborojující kletbu. Bylo však pozdě.
Sirius, který chtěl vyrazit na pomoc Harrymu, nebyl na její útok vůbec připravený, jeho pohublá tvář ztuhla překvapením, když se mu do hrudi vpila Bellatrixinina kletba. Oči měl doširoka rozevřené překvapením. V zápětí ucítil tupý náraz, chvíli si myslel, že jen upadl, že se ho jeho bláznivá sestřenka jen pokusila odzbrojit, ale pak zahlédl Harryho, který se s křikem rozeběhl z kamenných stupňů a se slzami v očích se k němu rozeběhl
"Siriusi!" vyjekl. Vypadalo to jakoby Sirius padal celou věčnost. Jeho tělo opsalo elegantní křivku, když po zádech klesal k roztřepenému závoji, visícímu z kamenného oblouku. Ve vyzáblém obličeji Siriuse se zrcadlil strach. Strach z toho, že tu zůstane Harry sám. Pak Sirius propadl prastarým obloukem a zmizel za závojem jenž se na znovu rozechvěl, jako v prudkém větru a pak zůstal nehybně vyset, jen záře, která zpoza něj vycházela nepohasla.
"Siriusi!" rychle seběhl dolů a chtěl mu pomoct. Seskočil na podlahu a dech se z něj dral v bolestných, přerývavých vzlycích. Když však seběhl dolů a tryskem vyrazil k podiu, Lupin ho popadl kolem těla a zadržel ho.
"Nemůžeš nic dělat Harry."
"Jak to, že ne? Musím mu pomoct!"
"Je pozdě Harry,"
"Ještě mu můžeme pomoct!" Harry se vztekle a divoce zmítal. Lupin ho však odmítal pustit
"Nemůžeš dělat vůbec nic Harry. Nic! Je pryč."
"Není pryč!" zaječel Harry. Nevěřil tomu, odmítal tomu uvěřit a každou špetičkou sil, kterou v sobě sebral se snažil vyprostit se z Lupinova sevření.
"Siriusi!" zavřeštěl "Siriusi!"
"Ten už se nevrátí Harry," domlouval mu Lupin a hlas se mu lámal, zároveň ho však pevně držel
"Nemůže se vrátit, protože je mrtvý."
"Není mrtvý!" hulákal Harry "Siriusi!"…
-----
V uších mu neustále zvonil vyslechnutý rozhovor. Mrtvý? To přece nejde, nemůže být! Teď přece nemůže zemřít, ne když jej Harry potřebuje. Chtěl ke svému kmotřenci natáhnout ruku, ale nemohl se pohnout, pokusil se vykřiknout, jenže tělem mu projela silná křeč, mnohem děsivější než jakou kdy poznal.
Náhle jej polil ledový chlad, všude kolem něj byla tma, jen velmi matně vnímal velmi vzdálené světélkující paprsky kleteb. Slyšel nějaké výkřiky, ale nerozuměl jim. Vůbec nedokázal své tělové tělo ovládat. Připadalo mu, jako by letěl vzduchem, přitom, ale cítil, že na něčem leží. Znovu se zoufale pokusil dostat se zpět, ale marně, bolest kterou doposud cítil se jen znásobila.
Připadalo mu to jako celá věčnost, když jej oslepilo světlo, které jakoby vycházelo odnikud. Automaticky si před ním skryl oči, ani si neuvědomil, že už může ovládat své tělo. V zápětí světlo zmizelo a on dopadl na zem. Bolest, kterou však doposud cítil nezmizela. Sebral veškerou svou sílu a pokusil se alespoň se posadit, jenže se mu podlomily ruky a on se znovu octl na chladné kamenné zemi. Opatrně natočil hlavu a s přimhouřenýma očima se okolo sebe rozhlédl, ležel pod kamenným obloukem skrze který před chvílí propadl. Chtěl se zvednout a porozhlédnout se tu, ale věděl, že by se neudržel na nohou.
"Harry?!" pokusil se vykřiknout, když si uvědomil cop před chvílí viděl, ale z jeho úst se vydral jen jakýsi chrapot, zmoženě sevřel víčka. Přece ho tu nemohli jen tak nechat! Kam všichni zmizeli? Uslyšel něčí kroky a v zápětí ucítil jak mu někdo zabodl hůlku do žeber, znovu bolest ně sykl
"Kdo jsi a kde jsi se tu vzal!" uslyšel nad sebou, ten hlas znal. Překvapeně otevřel oči, chvíli mu trvalo, než si plně uvědomil, koho to vlastně slyší. Znovu se pokusil alespoň se otočit na záda, znovu sevřel oči bolestí. Konečně pohlédl na neznámého, který na něj s tvrdým výrazem mířil hůlkou. Rozbušilo se mu srdce
"Jam - Jamesi?" vysoukal ze sebe vyděšeně a překvapeně zároveň. Ruce, který mi se podepíral mu znovu vypověděly službu a on znovu dopadl na tvrdou kamennou zem, kde zůstal nehybně ležet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bellatrix Black Lastrange Bellatrix Black Lastrange | 31. ledna 2008 v 20:49 | Reagovat

Hele, ale tohle je vážně rána pod pás!! Doufám, že jsis to s tím přidáváním kapitol rozmyslela a nebude žádné v květnu ale hned teď...:) Přece mě nechceš takhle mučit ne..? Tohle je ale vážně surové, nalákat nás na prolog a...Vypadtá to zajímavě..sice to není moc originální námět, ale zajímavě se s tím určitě popereš! Fandím tomu už protože, miluju cestování časem a mezi dimenzemi..:))

2 Mozkomor Mozkomor | 1. února 2008 v 9:14 | Reagovat

Zatim to vypadá dobře, ale nečekej něco složitějšího, je to přeci jenom jedna dobrá kapitolka a nemá smysl zatím hodnotit celou povídku. Sorry

3 Stesii Stesii | 3. února 2008 v 19:10 | Reagovat

wow zajímavý , jakpak nám to bude pokračovat....doufam že se to dozvim co nejdřív :D

4 Mady Mady | Web | 13. března 2008 v 10:01 | Reagovat

Tak tohle vypadá skutečně zajímavě a už se těším na pokračování... Jsem hrozně zvědavá, jak to bude pokračovat... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.